wz
« Budujme vztah s Bohem a prosme Pána o milosrdenství - 20. ned?le v mezidobí (A) - ?ой?о не ?азби?а ?????а, не ?азби?а блага?а ве?? за ???? Х?и??о? - ?????овден »

Ty, Pane, který vedeš ?lov?ka - 21 ned?le v mezidobí (A)

13 Září 2008


Iz 23,19-23; ?ím 11,33-36; Mt 16,13-20
Kam v život? jít? Co d?lat? Co ode mne cht?jí druzí a kde je moje místo v život?? T?mito otázkami jsme se mnohokrát zabývali ve svém život?. Jist? budeme souhlasit s tím, že nás stejn? jako Ježíše, i nás zajímá, za koho nás pokládají druzí lidé i blízcí lidé okolo nás. Víme moc dob?e, že druzí lidé ?asto nevidí detaily v našem život? a proto náš život interpretují různ?. N?kdy nás můžou posuzovat velmi tvrd? a nás může zra?ovat, že nás nepochopili, že p?ekrucují motivy našeho jednání apod. I Ježíše považovali za pouhého proroka a vůbec jim nedošlo, že by to mohl být Mesiáš, tedy jejich osobní spasitel. Vid?li jeho skutky, ale jejich zrak byl zastín?n, takže nepoznali svého spasitele. Pro?? Dívali se totiž p?íliš lidsky, tedy pouhým „co z toho budu mít já“, nebo „vždyť je to jenom ?lov?k“, „Bůh by p?ece nesestoupil do slabého a h?íšného ?lov?ka“ apod. I my si můžeme jeho spásu, jeho smrt na k?íži i zmrtvýchvstaní vysv?tlit různ?. Můžeme si ho vysv?tlit tak, že po té náš Pán už má pouze malou šanci zasáhnout naše srdce, prom?nit jej a p?ivést nás ke spáse, tedy k sob?. To se nám stane, pokud budeme na Ježíše pohlížet p?íliš lidsky. Avšak evangelium nám dává ješt? druhý pohled. Pohled ?lov?ka, který žije blízko svého Pána a snaží se jej poznávat. Pohled Petra, který zasažen Duchem svatým vyznává: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ Víme, že vid?t v?ci takto hluboce, vyžaduje velmi silnou víru a hlavn? vztah k našemu Pánu. Protože pouze tehdy se může náš život prom?nit a naše láska k Bohu a k druhým zesílit, když nahlédneme a p?ijmeme Ježíše jako svého Mesiáše a Syna živého Boha. Tedy když se Bůh stane v našem život? jedni?kou. Tehdy se totiž p?estaneme zajímat o to, co po nás cht?jí nebo za koho nás považují druzí, ale za?neme se zajímat o to, co po nás chce Bůh, tedy po?átek a smysl našeho života. Vždyť on nám dal život a sám ví nejlépe, co je pro nás dobré. Petr toto pochopil a p?ijal poslání, stejn? jako toto prožíval i Eljakim v prvním ?tení, kterého Bůh povolává na místo Šebna, který špatn? spravoval Bohem darované dary a z toho vyplývající moc. Každý ?lov?k totiž pouze v Bohu může najít správnou cestu svého života! Pouze v n?m může najít to, co má vykonávat! Když to nehledáme a když náš život i naše skutky nebudou v souladu s vůlí milujícího Pána, p?i nejmenším si velmi mnoho zkomplikujeme svůj život, pokud nepromarníme nám v?novaný ?as a tak p?ijdeme o to nejcenn?jší, tedy spásu naší duše. Bůh nám dal dary, které máme využít pro dobro ostatních a práv? v t?chto darech se skrývá naše št?stí a také to, jakou p?edstavu o našem život? má Pán. P?edstavy druhých nás totiž mohou vážn? pok?ivit, mohou nás p?ivést nascestí. Kdežto p?edstava našeho Pána o nás, nás p?ivádí ke št?stí. Pokud jsme ješt? nenalezli svoje životní št?stí, je t?eba zm?nit svůj život. Ne život druhých, ale svůj vlastní život. Musíme využít a rozvíjet své dary, být za n? opravdov? vd??ní a s jejich pomocí u?init druhé šťastnými, abychom se mohli šťastnými stát my. Každý jsme totiž dostali velké množství darů, jenom si jich ne vždy dostate?n? považujeme. ?asto hledáme št?stí jinde, než se nachází, protože nejsme spokojeni sami se sebou, tedy spíše s tím, za koho nás pokládají druzí. V takovém p?ípad? je t?eba vystoupit na Pánovu cestu, p?iznat si, že On musí být a je jedni?kou našeho života, protože opravdu nezáleží, kolik nám toho dal do vínku, tedy kolik nám dal darů. Vždyť On má s námi svůj zám?r a chce abychom byli p?ínosem pro druhé. A p?ínosem pro druhé budeme pouze tehdy, pokud poznáme zám?r svého Pána a s dův?rou se vydáme po Jeho cest?. Je t?eba se dotknout lásky Boha, otev?ít své srdce a p?ožít tento silný vztah, abychom mohli podobn? jako sv. Pavel, po nes?etných zkouškách své víry a lásky zvolal: „O jak bezedná je Boží št?drost, moudrost i poznání!“ P?estože mu n?kdy nerozumím, protože jeho rozhodnutí jsou neproniknutelná a jeho způsoby jednání neprobádatelné, vím, že od n?ho závisí všechno, skrze n?ho se toto všechno d?je a pro n?ho se to d?je. Za to mu vzdávejme díky i my. Protože pouze tehdy poznáme a naplníme poslání, které nám Pán sv??il.


Sphere: Related Content


Leave a reply

You must be logged in to post a comment.