Budujme vztah s Bohem a prosme Pána o milosrdenství - 20. ned?le v mezidobí (A)
Written on 13 Září 2008 by admin
Když je ?lov?k cizincem v cizí zemi, ?as od ?asu mu n?kdo dost citeln? ukáže, že nerozumí domácím, že nemá právo, aby ?erpal takové výhody jako obyvatel vlastní zem?. Narodil se totiž v jiných podmínkách, m?l jiné vychování a je p?ijat v té zemi pouze tehdy, pokud je ochoten alespo? v základních v?cech se p?izpůsobit lidem té zem? a p?ijmout jejich způsob života. Pokud prost? dokáže, že je má rád. Musíme však také vid?t druhou stranu mince. Cizinec také může velmi obohatit lid zem?, v které se rozhodl žít. Může jim pomoci, aby svůj život nahlíželi i z jiného pohledu.
Použil jsem tuto analogii, abychom si uv?domili, jak se cítí ?lov?k, který je cizincem, ale také to, že domácí mohou využít jeho jiný úhel pohledu pro svůj vlastní rozvoj. Za Ježíšem dnes p?ichází kananejka. Žena - pohanka, která žila jinou vírou a která si v o?ích žida nezasluhovala pozornost. Vždyť byla jiného vyznání a tedy ne?istá. Ježíš ji z po?átku též nev?noval pozornost, protože si byl v?dom svého úkolu ukázat spásu nejprve židovskému národu, ale když neustále za ním k?i?ela, vyplnil její p?ání. V knize proroka Izaiáše se také mluví o cizincích, kte?í dodržovali Boží zákon a proto je Bůh p?ijímá za sou?ást svého vyvoleného lidu. I sv. Pavel v listu ?ímanům je zklamán chováním svých židovských souv?rců, kterým byla nabídnuta Boží p?íze? a spása, ale oni toho nevyužili. „Když totiž Bůh nekomu n?co daruje nebo když n?koho povolá, je to neodvolatelné.“ (?ím 11,29). Židům byl nabídnut život s Bohem a v Bohu, ale oni se vždy odklonili, vždy za?ali hledat jiné bohy, ať už to bylo z jejich lidské slabosti, z jejich nedostate?né víry nebo slabého vztahu. V?d?li, že jsou Bohem vyvolení milá?ci, ale ne vždy to cítili. V d?jinách spásy dostali velmi mnoho p?íležitostí žít a ?erpat z Boha, ale nikdy toho naplno nevyužili. Až p?ichází Bůh sám, aby jim ukázal jak je možné žít, jak dosáhnout dlouho o?ekávané spásy a oni jej odmítají. Odmítají jej proto, že jsou v zajetí svých vymyšlených p?edstav o ví?e a o Bohu. Dostali Boží zákon, ukazatel jejich lásky k Bohu a bližnímu, mohli se p?esv?d?it z Bible o milujícím Bohu, ale nevyužili toho. A když p?ichází sám Bůh, jsou již tak uv?zn?ni ve svých vlastních p?edstavách, že jej ani nezpozorovali. A toto se může stát každému z nás. I my se můžeme stát otroky svých vlastních p?edstav a nápadů, že ani nezpozorujeme, že Pán prochází kolem. Že Pán nám chce n?co ?íci a posunout náš život kup?edu. Jsme sice vyvoleni skrze k?est, stejn? jako byli vyvoleni židé, ale náš zrak hledí jenom na to vn?jší, jenom na p?edpisy a zákon k?esťanského života, ale vůbec ne na milujícího Ježíše. Modleme se, otev?me Bibli, snažme se o setkání s naším Pánem, protože pouze tehdy prohlédneme, že za vším stojí milující Pán, který o?ekává, že jej budeme milovat. A víme dob?e, že když n?koho máme opravdu rádi, snažíme se mu neublížit. Když ublížíme, snažíme se napravit a práv? o toto jde v k?esťanství. Bůh židům od po?átku nabízel vztah, ale oni toho nevyužili a tak nakonec nechá své vyvolené milá?ky, aby si šli vlastní cestou a p?ijímá cizince, kte?í mu slouží a kte?í jej milují (srov. Iz 56,6). Sám ?íká ústy proroka Izaiáše: „Jejich celopaly mi budou pot?šením na oltá?i“ (Iz 56,7). To se může stát i nám, jestliže nevyužijeme nabízené Boží p?ízn?, jestliže neotev?eme dostate?n? své srdce Bohu, jestliže si nezamilujeme Boha. A jestliže nám chybí otev?ené srdce, jestliže nám chybí láska k Bohu, dnešní evangelium nám nabízí cestu jak toho dosáhnout. Stejn? jako kananejská žena, odmítaná cizinka, musíme jít za Ježíšem, k?i?et a žadonit o jeho milosrdenství tak dlouho, až nás nakonec vyslyší. Vždyť ona nem?la právo požadovat uzdravení své dcerky, ale p?esto byla vyslyšena. Proto když Pán vyslyšel ji, cizinku, jak by nevyslyšel nás, své vyvolené, tedy ty kte?í jsou k?tem nav?ky zapsáni v jeho milujícím srdci.
Setkání s Pánem uprost?ed b?snících vod - 19. ned?le v mezidobí (A)
Written on 13 Září 2008 by admin
1Kr 19,9a.11-13a; ? 9,1-5; Mt 14,22-33
Již první k?esťané žili vírou, že Pán je stále uprost?ed nich, stále s nimi. V Bibli nalezneme n?kolik míst, které tuto víru vyjad?ují. Když Pán vystupoval na nebesa, nenechává nás samotné, ale ?íká: „já jsem s vámi po všechny dny a do skonání tohoto v?ku“ (Mt 28,20b). S vírou, že Pán stojí ?lov?ku na blízku a že mu pomáhá, se setkáváme již nejstarších spisech Bible a i dnes nám církev p?edkládá p?íb?h o slabosti Eliáše, o slabosti sv. Pavla i o slabosti apoštola Petra. Pohlédn?me podrobn?ji na jejich situaci v níž prožívali bou?i a bylo jim t?žké uv??it, že je to Pán, který p?ichází, který mluví a který jim nabízí pomocnou ruku.
Elijáše vidíme v situaci, kdy utíká p?ed královnou Jezábelou a králem Achabem, neboť nechal povraždit lidem jejich bálovské proroky. Je ve velmi zlé situaci, neboť mu hrozí trest smrti. Utíká na horu Choréb, aby se setkal se ukryl p?ed pronásledovateli. Chce uslyšet Pána a poznat jeho vůli, aby v?d?l, jak má pokra?ovat ve své ?innosti pro Pána. Je tak roz?ilen nad vládci Izraele, že by na n? nejrad?ji seslal ohe? a síru. Pán se mu zjevuje, ale ne tak jak možná o?ekával. Je sv?dkem silného v?tru, zem?t?esení, ohn?, ale Bůh se v t?chto b?sn?ních p?írody nenachází. Dá se ?íci, že práv? toto prožíval ve svém srdci. Ale Bůh se nachází v jemném a klidném vánku. Je t?eba utišit bou?i, aby Pán mohl promlouvat a aby se mohl s Pánem setkat. Bou?e p?itahuje pozornost ?lov?ka, vysiluje jej a jesliže ?lov?k ztratil smysl svého života – pro koho žít, ztrácí se v p?ívalu vln a je nebezpe?í, že utone. I o apoštolech v evangeliu slyšíme, jak bojují s bou?í. Zápasí s vlnami, které stále dorážejí na n? a oni jsou vysílení a slabí jim vzdorovat. Když p?ichází Pán Ježíš po vodách jezera, aby jim pomohl a posílil jejich víru, že Bůh je vždy s nimi, mají ho za p?ízrak. Myslí si, vždyť tuto bou?i musíme p?ekonat sami, nikdo nám nemůže pomoci. Tak mnoho jsou zasaženi svoji vlastní jistou v sebespásu a sebezáchránu, že jim ani nedošlo, že by to mohl být sám Pán, který p?ichází, aby je posílil a podal pomocnou ruku. P?estože je oslovuje a p?estože poznávají jeho hlasm nev??í mu. Je pot?eba ujišt?ní, proto Petr vybízí Ježíše, aby dokázal svoji p?ítomnost zázrakem, tedy že může dojít k n?mu po vod?. Pán p?istupuje na tuto hru a vybízí Petra, aby šel. Chce, aby kone?n? uv??il, že On – Pán má moc pomoci jim v bou?i a uklidnit b?snící vody. Je však t?eba požádat o pomoc. Pán i v bou?i našeho života stojí blízko nás a pomáhá. P?idržuje, podává pomocnou ruku, ale nemůže nám naplno pomoci, pokud my nepodáme svoji ruku, pokud nesouhlasíme s jeho pomocí. Musíme vyk?iknout podobn? jako tonoucí Petr: „Pane zachra? mne!“ Od p?irozenosti jsme velice slabí a my to vidíme i na dít?ti, miminku, které je odkázáno na naši pomoc. A p?estože jsme slabí, ?asto nechceme p?iznat svoji slabost, to že pot?ebujeme již od útlého v?ku n?koho, kdo nás bude doprovázet a pomáhat.
S Pánem můžeme krá?et i po rozbou?eném mo?i svého života, ale musíme dův??ovat a musíme zapomenout na svoje pyšné já. Jakmile pomyslíme na sebe, na to jak dopadneme, jakmile se zmenší dův?ra v našeho Pána, za?neme tonout, podobn? jako Petr. Jsme však lidé a podobn? jako již od d?tství zkoušíme sílu lásky svých rodi?ů, máme pot?ebu zkoušet i sílu lásky našeho Boha. Musíme pocítit jeho p?ítomnost a pomoc v t?žkých dobách, kdy prožíváme zklamání a smutek nad neúsp?chem podobn? jako sv. Pavel v listu ?ímanům, abychom na konci této vnit?ní i vn?jší bou?e mohli uv??it a zamilovat si ješt? více svého Pána. V tomto však se projevuje jemné Boží vedení, který se každému ?lov?ku zjevuje v dobách zkoušek a vnit?ních bou?í. Pán stojí p?i každém z nás a o?ekává, že dáme svoji ruku do jeho pomocné ruky, že se již nebudeme vzpouzet jeho pomoci a jeho lásce. Pán ?eká s hlubokou touhou pomoci, nenechme jej nadarmo ?ekat. Otev?me srdce, za?n?me dův??ovat.
Naslouchání Pánu a víra v Pána uprost?ed b?snících vod - 19. ned?le v mezidobí (A)
Written on 13 Září 2008 by admin
1Kr 19,9a.11-13a; ? 9,1-5; Mt 14,22-33
Bůh ?lov?ka zná i v t?ch nejtajn?jších zákoutích jeho srdce. Proto stejn? jako p?ed 2000 lety tak i dnes může jeho Slovo aktuáln? promlouvat k našemu srdci a odkrývat nám to, co je pot?eba o?istit a kude je t?eba se vydat na spole?nou cestu s Pánem. Bůh je Bohem vztahu a vztah k n?komu vyžaduje víru a naslouchání. Když se podrobn?ji podíváme na Boží Slovo, které nám dnes církev p?edkládá, můžeme v nich nalézti n?kolik spole?ných prvků. My si v tomto našem uvažování vybereme jeden prvek a rozebereme jej. Abychom jej však rozebrali, je t?eba popsat situaci, v které se nacházeli osoby popisované v dnešních ?teních i v evangeliu.
Prorok Eliáš, o kterém jsme slyšeli v prvním ?tení je na út?ku p?ed králem Achabem a jeho manželkou Jezábel, protože Baalovi proroci padli me?em za jejich modlá?ství. Utíká a v srdci prožívá neklid, protože takovou reakci neo?ekával. O?ekával, že Boží ?in, který se stal skrze jeho ruce, tedy zapálení ob?tního daru Božím ohn?m, p?esv?d?í všechny a prom?ní lid. V podobné situaci je i sv. Pavel, který píše svůj list do ?íma a který je zasažen tím, že již tolik Božích divů se událo ve jménu Ježíše Krista a jeho národ, židé, si vedou stále svoji. V evangeliu u?edníci vyrazili na mo?e a tam v bou?i a v?tru vidí Pána, který jde k nim po vod?. Mysleli si, že je to p?ízrak a proto p?išla odpov?? Petra: "Pane, jsi-li to ty, poru? mi, ať p?ijdu k tob? po vodách!" Vždyť se pot?eboval ujistit, zda je to opravdu Pán. I my jsme n?kdy v neklidu, prožíváme zklamání a bou?i ve svém srdci. Pán i v této situaci mluví a p?ichází nám na pomoc, ale my jsme ?asto zam?stnáni vlastními problémy a vlastím já, že nejsme schopni cítit jeho p?ítomnost a co ješt? více - i když zaslechneme Jeho hlas, jakoby nemůžeme uv??it, že je to On – Bůh, který mluví k našemu srdci.
Stalo se, že se zp?átelili dva mladí muži. Jeden byl z vysp?lého amerického m?sta New York a druhý indián žijící v p?írodní rezervaci. Aby každý poznal prost?edí svého kamaráda, navštívil jej v jeho prost?edí a strávil tam n?kolik dní. První, který žil ve m?st?, p?išel na návšt?vu za indiánem do jejich rezervace a zamiloval si ticho, lov a jeho spokojený život. Každý den vyráželi do prérie, aby n?co ulovili k sn?dku a ve?er posed?li u ohn? s ostatními indiáni, aby si povypráv?li n?co ze svých životních p?íb?hů a vykou?ili dýmku míru na znamení p?átelství. Když ub?hly tyto spokojené dny, mladý newyor?an pozval na návšt?vu svého indiánského p?ítele. Vjeli spolu do rušného centra, kde všude hrála muzika, jezdila auta. Indián byl jako ve zlém snu. Nev??il vlastním o?ím. Zeptal se svého kamaráda: „Jak můžeš vydržet v takovém rušném prost?edí? Vždyť je to nesnesitelné!“ Jednu chvíli, když nastupovali do autobusu, indiánský kamarád ?íká: „slyším n?kde zde v centru cvr?ka!“ „Cvr?ka, tady ve m?st??! Tady cvr?ci nejsou!“ „Ale jsou chceš důkaz?“ a vyrazili po hlavní t?íd? k parku, kde na trávníku nalezli cvr?ka, který si spokojen? cvrkal. „Jak jsi mohl v ruchu m?sta uslyšet cvr?ka?“ zeptal se mladý newyor?an. Mladý indián pohlédl do jeho tvá?e a ?íká „každý slyšíme i v té nejv?tší bou?i to, co je blízké našemu srdci.“
Mladý indián dal lekci svému kamarádovi, ale dal lekci také nám. Každý slyšíme i v té nejv?tší bou?i to, co je blízké našemu srdci! Pán mluví i v t?ch nejproblemati?t?jších situacích našeho života. Je nám nablízku a podává nám pomocnou ruku, abychom neutonuli. Je však na nás, abychom uv??ili v to, že je to opravdu Pán, který mluví a pomáhá a ne n?jaký p?ízrak, který nás p?išel utopit. Vždyť Pán zdvihá Petra, aby neutonul a spole?n? nasedají do lo?ky. Bou?e i vítr utichají a v tu chvíli stejn? jako u?edníci můžeme vyznat, „jist? jsi Boží Syn.“ Problémy a bou?e v našem život? vždy budou. Abychom však vyšli s ?istým štítem, je t?eba odhlédnout od sebe a zam??it své vjemové receptory k Pánu, abychom uslyšeli a ucítili jeho p?ítomnost a abychom uv??ili, že je to opravdu on, kterého známe a o n?mž víme, že p?išel, aby utišil rozbou?ené vody našeho srdce.
Nechme se nasytit chlebem života - 18. ned?le v mezidobí (A)
Written on 13 Září 2008 by admin
Iz 55,1-3; ? 8,35.37-39; Mt 14,13-21
Od chvíle kdy do lidských d?jin vlezlo zlo, ?lov?k neustále ?eší n?jaké problémy, které jej vysilují. N?kdy se dostáváme do situace, kdy jsme již ze všech t?ch problémů unavení. Problémy v rodin?, v práci, ve vztazích s druhými lidmi jakoby vy?erpávají náš život, takže můžeme vid?t spoustu lidí, kte?í jsou na cest? svého života unavení, zklamaní, bez energie a nad?je. Je velice t?žké, abychom do této pozice nepadli i my, my, kte?í máme být nad?jí sv?ta. Kde však vzít tuto nad?ji? Kudy se ubírat, aby ?lov?k upadl do beznad?je. Odpov?? můžeme nalézt práv? v Božím slov?, které nám dnes církev p?edkládá.
?asov? se p?esuneme o zhruba 3000 let zp?t, kdy v podobné situaci byli lidé Izaiášovi doby. Tehdy židé žili ve vyhnanství, daleko od svého domova i daleko od symbolu své víry – chrámu i si mysleli, že i daleko od svého Boha. Že Bůh na n? zapomn?l a odvrhl je kvůli jejich chybám, které ud?lali. Veliká beznad?j, když už si ?lov?k myslí, že i Bůh jej opustil. Do této beznad?je p?ichází poselství proroka Izaiáše. "Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, poj?te k vodám, i ten, kdo peníze nemá.“ (Iz 55,1) Bůh zasažen strádáním svého národa p?ichází na pomoc a nabízí z darma vodu, pro ty, kte?í žízní, nad?ji, pro ty kte?í ji ztratili a lásku t?m, kterým chybí. A toto vše zdarma. Sta?í znovu obnovit vztah k n?mu, o který se p?estali starat a proto jej ztratili. Museli si prožít strádání, aby si vážili nabídnutého daru, pomocné ruky a poznali sílu lásky svého Boha. I my jsme postaveni do této situace. Abychom mohli popojít dále, blíž k Bohu, je pot?eba, abychom prošli chvílemi, kdy nám Bůh opravdu chybí, kdy jej hledáme, protože když jej nalezneme, vztahu si za?neme vážit, nechceme jej více ztratit a jedin? v jeho lásce můžeme jít kup?edu, jedin? v jeho lásce můžeme p?ekonávat to t?žké.
My jsme se dnes sešli, abychom na?erpali z této vody, z toho chleba, který nám Pán p?edkládá. K Ježíšovi p?icházejí stejn? jako p?icházíme my dnes, nemocní, které uzdravuje. Nemocný není pouze ten, kdo strádá t?lesn?, ale i duševn? a duchovn?. Ježíš je uzdravuje, vrací jim výsadu zdravého ?lov?ka, ale nejen to, dává jim n?co víc. Sytí je, dává jim najíst, aby nic nechyb?lo jejich životu. Neposílá je k jiným zdrojům posiln?ní, ale sám jim dává jíst. Od nich chce pouze to málo, aby se rozd?lili i o to málo, co mají – 5 chlebů a dv? ryby pro 5000. ?lov?k se d?lí o to, co dostal a Pán rozmnožuje a nasycuje. Podobn? i my, když p?icházíme p?ed tvá? Pána, musíme se pod?lit o náš, život, aby Pán mohl rozmnožit milosti i pomoc v našem život?. I dít?. Když si ne?ekne, co chce, nedostane, to co cht?l. ?lov?k musí formulovat, to o co žádá, aby si uv?domil, co vlastn? chce a pro?. Jenom tehdy může být jeho prosba vyslyšena i když ne t?eba hned.
My dostáváme vždy, stejn? jako každé dít? milované rodi?i, vše, co pot?ebujeme k životu. To p?ijímáme automaticky. Abychom však cítili lásku, je pot?eba, aby nám bylo nabídnuto n?co víc, n?co, po ?em toužíme. Ale bez vyslovené touhy se nemůže touha naplnit. I když Pán vždy chce dát n?co navíc, svému milovanému dít?ti. Chce aby bylo šťastné a aby mu opravdu nic nechyb?lo. Na dít?ti záleží, aby vždy p?išel k tomu, který dává z dobrého zdroje plného hojnosti, aby nehledalo zdroje, které jenom málo utiší hlad a žíze? a nechá jej, aby žilo v bíd? a strádání. Pán dnes nabízí vlastní zdroj, který bude vždy bohatý a který vždy nasytí. Chce nás sytit, vždyť skrze k?est nás p?ijal za vlastní. Na nás záleží, ke kterým zdrojům půjdeme, ale nikdo nás nemůže odd?lit od jeho lásky. Pouze my sami se můžeme odd?lit. Tak si to nepokažme. Protože „kdo nás odlou?í od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpe?í nebo me?? Ale v tom ve všem slavn? vít?zíme mocí toho, který si nás zamiloval.“ (? 8,35) Vztah tedy pomáhá p?ekonávat t?žkosti, nevzdávejme se ho tedy tak snadno.
?об?о?о и зло?о в ?ове?ко?о об?е??во. (п?езен?а?и? *.ppt)
Written on 18 Červenec 2008 by admin
?об?о?о и зло?о в ?ове?ко?о об?е??во.ppt (BG)
16 недел? п?ез ?одина?а (?) - ?ожие?о ?а???во п?или?а на ?овек по??л доб?о ?еме.
Written on 18 Červenec 2008 by admin
Че?ива?а: ??ем???о?? гл. 12.13.16-19; Рим. гл. 8.26-27; ?а?ей гл. 13.24-43
??ез ??ла и??о?и? на ?па?ение?о ?ог ?е ???еми да п?идобие ????е?о на ?овека. Човек?? е ?олкова без?енен, ?е не може да го ?п?? ?жа?на?а ?м??? на к????а. ?а?о ли? ?а да ?в??же небе?о ? зем??а, ?ог ???бва да б?де по-близо до ?овека. Ч?ез ???? Х?и??о? ?е доближи ?ожие?о ?а???во (?а???во?о небе?но), за кое?о гово??? дне?ни?е п?и??и в ?вангелие?о. ?е е не?о на??о??е?о, а ?ова не?о ??в?ем ?еално. Това озна?ава, ?е ??ез ???? Х?и??о? можем да п?ежив?ваме ?ожие?о ?а???во (?а???во?о небе?но) на зем??а, в?п?еки ?ове?ки? ?од е по??о?нно за?егна? о? г???. С?ава д?ма за ?ова, ?е ?ог винаги ?подел? ? ?овека ?вое?о ?а???во, ?вое?о ????е, ?вое?о м???о, к?де?о п?ебивава.
??и??и?е в дне?но?о ?вангелие о?к?ива? ?айна?а на ?ожие?о ?а???во. ? п??ва?а п?и??а ???ме, ?е „?а???во?о небе?но п?или?а на ?овек, по??л доб?о ?еме на нива?а“ (?а?ей 13,24). ?ое?о ?ог е ???во?ил, е доб?о. ?о в?аг??, кой?о и?ка да ?азвали в?и?ко к?а?иво и доб?о, по??ва в нива?а ?? плевели. ??п?еки ?е доб?о?о и зло?о ?а??а? заедно, в к?айна ?ме?ка зло?о н?ма да победи. ?ло?о е ?ега о?е ?к?и?о, но ведн?ж п?ени?а?а (доб?о?о) ?е из?а??е и ?з?ее и ?огава ?е б?де ??но, какво ?е ?е ?в??ли. ?о ?огава не е ??в?ем ??но, к?де?о пониква зло?о и к?де доб?о?о.
?ожие?о ?а???во е ви?ално. ?ма ?ила да живее, в?п?еки ?е зло?о и?ка да го ?п?е. С д??ги д?ми, ?ог по??о?нно ?е бие за ?овека, в?п?еки ?е зло?о по-н?кога ? ?овека побеждава. ??п?еки ?е из?а??ва о? малко?о ?инапово ?еме, из?а??а в гол?мо д??во, кое?о може да под?лони в?еки, кой?о и?ка да е п?ик?и? и ?ака п?едпазен о? зло?о. ?ожие?о ?а???во из?а??ва. ?б?ва?а в?е по-ве?е и по-ве?е ?о?а, ка?о ма?, ко??о п?оки?ва ??ло?о ?е??о. ?оже да ни ?е ????ва, ?е зло?о побеждава доб?о?о, но ???бва да знаем, ?е не е изоб?о ?ака. ?а в?и?ко?о м? ???бва в?еме, понеже на ?ила ни?о не ??ава. Т??бва в?еме?о да из?а??е доб?о?о ?еме, да из?а??е д??во?о о? ?инапово?о ?еме и да п?оки?не ?е??о?о. ?ко ?ог би ни нака?ал на ?ила, кой о? на? би е о??анал! ?а в?и?ко ???бва в?еме, ???о и за на?и? ?а??еж. ?о не ???бва да ?е п?и?е?н?ваме, понеже „о?вен Тебе (?оже) н?ма ?ог, кой?о да ?е г?ижи за в?и?ки, за да Ти доказва, ?е ?и ??дил не?п?аведливо“ (??ем?д?о?? 12,13). ?ог ?е г?ижи за на? и ???пеливо ни води, да ?? по???пено о?во?им ????а?а ?и, за да може Све?и? ??? да ни по?е?и, да ни помогне в на?и?е немо?и и да ни о?ве?и. ?? на? зави?и, колко гол?ма по?ва ?е м? пове?им. ?ог и?ка в?и?ко. ?о о? на? зави??? не?а?а. ?ко и?каме да живеем ? ?его, ???бва ? дове?ие да ?е о??авим на негово?о м?д?о водене и в?зпи?ание, понеже ние в???но?? не знаем, какво ???бва да п?авим, к?де да ?е на?о?им, за какво да ?е молим. Само Све?и? ???, може да ни на?о?и, да ни под?икне, за да п?авим ?ова, кое?о е в ??гла?ие ? ?ожи??а вол? (??авни ? Рим 8,26-27) и на?и? живо? да п?ине?е доб?? плод.
?ожие?о ?а???во е до?ло на зем??а ??ез ???? Х?и??о?. Ч?ез Све?и? ??? п?од?лжава да е в??ед на? и ??ез него ние можем да до??игнем ?и??и и о?ве?ени в ?ожие?о ?а???во, в?п?еки ?е можем ве?е да го ??е?аме в на?и? живо?. ?? на? ?е изи?ква о?во?ено ????е и да о??авим ?во? живо? на Све?и? ???, да ни води по п??? к?м ?ожие?о ?а???во. Че ?ова е ???дна ?або?а в???? ?ебе ?и е ??но, но нали живо? ? ?ог ????ва за на?е?о ??илие. ?онеже „какво?о око не е вид?ло и ??о не е ??ло, и на ?ове?ко ????е не е идвало, в?и?ко ?ова е п?иго?вил ?ог за ?ези, кои?о ?о оби?а?" (1 ?о?. 2,9).
12 недел? п?ез ?одина?а (?) ?? ?е бой?е ?е!
Written on 20 Červen 2008 by admin
?на?и в?и?ки?е б??ме обикна?и и помилвани и в?еки ден ?ог полага ??или? да ??е?им ?ова. ??о за?о Той, може да изи?ква о? на? да ?виде?ел??ваме за ?его. ?онеже и?ка да ?па?и в?и?ки ?о?а. ?о о?гово?но???а ?еди в???? на?. ?онеже ?ог има ?амо на?и?е ???е… ?а?ади ?ова ???? Х?и??о? казва: „È òúé, âñåêè, êîéòî èçïîâÿäà Ìåíå ïðåä ÷îâåöèòå, ùå ãî èçïîâÿäàì è Àç ïðåä Îòöà Ñè, Êîéòî å íà íåáåñàòà. Íî âñåêè, êîéòî ñå îòðå÷å îò Ìåíå ïðåä ÷îâåöèòå, ùå ñå îòðåêà è Àç îò íåãî ïðåä Îòöà Ñè, Êîéòî å íà íåáåñàòà.“ Т?к н?ма м???о за ???а?. ?онеже в ?ак?в ?л??ай ка?о ?е ли ?е кажем в??ваме ?и ?оже и ?е оби?аме или в д??ги? ?л??ай, не ?и ?е дове??ваме, не ?е оби?аме, не п?изнаваме, ?е ???е??в?ва? и за?ади на? нап?ави в?и?ко в?зможно, за да ни ?па?и?, в?п?еки, ?е нап?ави много ??де?а в на?и? живо? и до ?огава ?ме го ??е?али. ? ?ака г?бим ?во??а иден?и?но??, иден?и?но???а на ?овека, кой?о е п?ив??зан к?м Х?и??а. ? ?ова е недоп???имо. ? ?акова положение не можем, да б?дем п?изна?и п?ед на?и? небе?ен ??е?. ?ека поми?лим, колко ??п?ваме п?ед ?о?а?а да изпов?даме ?во??а в??а, да ?виде?ел??в?ваме за на?и? оби?ан ???? - до колко може ???? Х?и??о? да ни п?изнае п?ед ?во? небе?ен ??е?.
1 ??о?о?и ?а о? ?ог п?а?ени ?о?а, да п?ипомн?? на ?о?а?а ?ова, кое?о Той им казал. С??о ??об?ава? ?о?а?а за гол?ма?а ?ожи? л?бов и ка?а? ?е на ?ези, кои?о не ?пазва? ?ожи??а вол? и п?ав?? зло.
Categories